Na oběžné dráze kolem Země zakotví obrovská, hodně ošklivá vesmírná loď. Oddělí se od ní malé, nebezpečně vypadající objekty. Obloukem zamíří k zemskému povrchu, nezanechávajíc vás ani na vteřinu na pochybách, jakým směrem se bude ubírat vaše budoucnost. Je v podstatě jedno, jestli vás chtějí zotročit, okrást nebo jen efektně umístit na svůj jídelní lístek. Konec civilizace je v každém případě hodně blízko.
Ne - tématem blogu dnes nebude obří kosmická loď, která kotví na oběžné dráze kolem Země. Něčím podobným se koneckonců úspěšně zabývá bezpočet filmových i knižních autorů. Namísto toho se chci zamyslet nad smysluplností představ podobné návštěvy z kosmu. Bez nároku na absolutní pravdu nebo kompletní obsah se chci věnovat mýtům o návštěvě mimozemských civilizací, tak, jak je ve svých představách popisují autoři jako Erich van Däniken.
Země je prý plná ... jejich stop. Občas přistanou v jižní Americe a vytvoří rýhy v poušti Nazca, občas zrujnují v Evropě úrodu obilí svými předimenzovanými dopisy . Víra v existenci těchto bytostí je bezbřehá - jak je to ale s reálnými argumenty? Zkusme se podívat na některé z nich.
Klíčová otázka je: kdo jsou vlastně mimozemšťané? Jsou to bytosti, utvořené ze sloučenin uhlíku, dýchají kyslík a pijí vodu? Je to možné. Vědci našli během posledních let kolem tisícovky planet, na kterých by teoreticky mohl takový život existovat. I kdyby byli ale schopní žít v jiné atmosféře než je ta naše, mohli by se jistě chránit skafandry. Jejich akcím na naší planetě by to jistě nebránilo. Z různých důvodů, které zmíním později, vycházím z toho, že jsou daleko vyvinutější, než my sami.
Pokud jste pesimisté, napadne vás hned několik důvodů, proč by nás chtěli mimozemšťané navštívit.
Naštěstí není. Prvky, které může naše planeta nabídnout, nejsou nijak exotické. Nacházejí se v celém vesmíru. Jsou to zbytky vyhořelé hvězdy, která v této části galaxie existovala před několika miliardami let a ke konci svého života vybuchla jako supernova. Dokonce i v případě, že mimozemšťané aktuálně prolétají kolem naší soustavy a potřebují nějaké zdroje, není pravděpodobné, že by museli letět až k Zemi. Okraj sluneční soustavy je plný minerálů, na které si nedělá nikdo nárok (Oortův oblak). Stejně tak se tam nachází velké množství vody v podobě zamrzlých komet. Na stejném místě by mimozemšťané našli i širokou škálu uhlíkatých a kovy obsahujících objektů.
Je pravděpodobné, že potřebují otroky a shánějí na naší planetě pracovní sílu? Ani tato varianta není podle mě moc pravděpodobná. Civilizace, která je schopná překonat mezihvězdné vzdálenosti, disponuje možnostmi, které naše daleko převyšují. Musí logicky vlastnit zdroje energie, o kterých se nám dnes ani nezdá. Naše pracovní síla se nemůže ani v nejmenším srovnat s tím, na co jsou zvyklé. S největší pravděpodobností nejsme ani dost inteligentní na to, abychom pro ně mohli být dostatečně efektivní.
Měli bychom sloužit jako potrava? Ani tato varianta není moc přesvědčivá. Byli bychom velice drahá potrava, navíc nestravitelná a s největší pravděpodobností i nebezpečná. Cizí civilizace na vysoké úrovni rozvoje by si byla jistě vědoma toho, jaké problémy pro ni může představovat náš organický svět - nákazou našimi mikroby počínaje a otravami konče.
Sex - je jedním z nejpikantnějších výmyslů záhadologů. Mimozemská civilizace by podle nich zaletěla na Zemi, aby se spářila s místním obyvatelstvem a vytvořila novou, nadřazenou rasu. Když pominu naši velice nedokonalou a křehkou fyziologii, jistě by nebyli skuteční mimozemšťané nadšení ani naší agresivitou, ani celkově nízkým potenciálem mozku. Relativně primitivní lidská rasa, která dosud nepřišla na to, jak cestovat na vzdálenosti větší než jedna světelná vteřina (cesta na Měsíc a zpět) nejspíš nebude v galaktické seznamce moc žádanou.
Napadá mě jediný, pro mě logický, důvod - zvědavost. Důvodem k návštěvě cizí civilizace by mohl být projekt, ne nepodobný pozemské archeologii. Z pohledu vyvinuté civilizace, která ovládá vyspělou techniku a technologii o jaké se nám dnes ani nezdá, by se mohla zajímat o naši nedokonalou společnost ze stejného důvodu, z jakého my zkoumáme vysokohorské gorily nebo kamenné základy starých římských chrámů.
U této otázky mimozemšťané poprvé naráží na nepřekonatelné problémy. Zatímco otázky motivace jsou více-méně sporné - technická stránka návštěvy z kosmu se musí podřídit všeobecně platným fyzikálním zákonům. Ty jsou prozkoumány celkem dobře, takže mohou část záhadologických tezí vyloučit úplně, část odeslat do říše pohádek pro dospělé.
Rychlostí, jakou je schopna vyvinout civilizace na naší úrovni, se dostaneme během 3 dnů k Měsíci, během 3 měsíců k Marsu, během 3 let k Jupiteru, během 30 let k Plutu. Cesta k nejbližší hvězdě by trvala 30 000 let. Je tedy jen logické, že by se eventuální návštěvníci museli vesmírem pohybovat rychlostí daleko vyšší než je ta, které jsme schopni dosáhnout my.
Vyšší rychlost ale nepřináší vyřešení všech problémů - spíše je tomu naopak. Už od 1/10 rychlosti světla se začínají projevovat relativistické jevy. Jinými slovy - mimozemšťan, který cestuje vysokou rychlostí sice tolik nestárne, ale ztrácí kontakt se svou domovskou planetou, na které plyne čas dosavadním tempem. Cesty vysokou rychlostí, blízkou rychlosti světla sice umožní doletět k sousední civilizaci během jeho života, vylučují ale možnost návratu do společnosti, ze které pochází.
Cesta nadsvětelnou rychlostí pro změnu porušuje princip kauzality, zdá se proto, že je podobný způsob pohybu vyloučen úplně.
Zbývající možností jsou různé zkratky v časoprostoru, nazývané například červí díry. Jsou to teoretické objekty, spojující dva body prostoru. K jejich vytvoření by byla potřeba obrovského množství energie a technologie, která je nám dnes neznámá - není ale vyloučená.
Záhadologové s oblibou umisťují návštěvy mimozemských civilizací do minulosti i přítomnosti. V minulosti prý pomáhali lidské civilizaci s technickým rozvojem, v současnosti se zdá, že nás navštěvují individua, která jsou spíše na dovolené. Jak jinak si vysvětlit fakt, že překonaly obrovské mezihvězdné prostory jen proto, aby zmátly farmáře světly svých kosmických lodí nebo havarovaly v poušti? Pozoruhodné je také načasování jejich návštěv. Přítomnosti kyslíku v naší atmosféře prozrazuje život na naší planetě už stovky milionů let. Kupodivu ale mimozemské bytosti (podle záhadologů) kontakt s námi vyhledávají jen v posledních několika stech letech. Podle mě by bylo logičtější, kdyby navštívily Zemi daleko dříve - aby zachránily před záhubou například civilizaci dinosaurů.
Ne - tématem blogu dnes nebude obří kosmická loď, která kotví na oběžné dráze kolem Země. Něčím podobným se koneckonců úspěšně zabývá bezpočet filmových i knižních autorů. Namísto toho se chci zamyslet nad smysluplností představ podobné návštěvy z kosmu. Bez nároku na absolutní pravdu nebo kompletní obsah se chci věnovat mýtům o návštěvě mimozemských civilizací, tak, jak je ve svých představách popisují autoři jako Erich van Däniken.Země je prý plná ... jejich stop. Občas přistanou v jižní Americe a vytvoří rýhy v poušti Nazca, občas zrujnují v Evropě úrodu obilí svými předimenzovanými dopisy . Víra v existenci těchto bytostí je bezbřehá - jak je to ale s reálnými argumenty? Zkusme se podívat na některé z nich.
Kdo?
Klíčová otázka je: kdo jsou vlastně mimozemšťané? Jsou to bytosti, utvořené ze sloučenin uhlíku, dýchají kyslík a pijí vodu? Je to možné. Vědci našli během posledních let kolem tisícovky planet, na kterých by teoreticky mohl takový život existovat. I kdyby byli ale schopní žít v jiné atmosféře než je ta naše, mohli by se jistě chránit skafandry. Jejich akcím na naší planetě by to jistě nebránilo. Z různých důvodů, které zmíním později, vycházím z toho, že jsou daleko vyvinutější, než my sami.
Proč?
Pokud jste pesimisté, napadne vás hned několik důvodů, proč by nás chtěli mimozemšťané navštívit.
Je pravděpodobné, že potřebují naše zdroje?
Naštěstí není. Prvky, které může naše planeta nabídnout, nejsou nijak exotické. Nacházejí se v celém vesmíru. Jsou to zbytky vyhořelé hvězdy, která v této části galaxie existovala před několika miliardami let a ke konci svého života vybuchla jako supernova. Dokonce i v případě, že mimozemšťané aktuálně prolétají kolem naší soustavy a potřebují nějaké zdroje, není pravděpodobné, že by museli letět až k Zemi. Okraj sluneční soustavy je plný minerálů, na které si nedělá nikdo nárok (Oortův oblak). Stejně tak se tam nachází velké množství vody v podobě zamrzlých komet. Na stejném místě by mimozemšťané našli i širokou škálu uhlíkatých a kovy obsahujících objektů.
Je pravděpodobné, že potřebují otroky a shánějí na naší planetě pracovní sílu? Ani tato varianta není podle mě moc pravděpodobná. Civilizace, která je schopná překonat mezihvězdné vzdálenosti, disponuje možnostmi, které naše daleko převyšují. Musí logicky vlastnit zdroje energie, o kterých se nám dnes ani nezdá. Naše pracovní síla se nemůže ani v nejmenším srovnat s tím, na co jsou zvyklé. S největší pravděpodobností nejsme ani dost inteligentní na to, abychom pro ně mohli být dostatečně efektivní.
Měli bychom sloužit jako potrava? Ani tato varianta není moc přesvědčivá. Byli bychom velice drahá potrava, navíc nestravitelná a s největší pravděpodobností i nebezpečná. Cizí civilizace na vysoké úrovni rozvoje by si byla jistě vědoma toho, jaké problémy pro ni může představovat náš organický svět - nákazou našimi mikroby počínaje a otravami konče.
Sex - je jedním z nejpikantnějších výmyslů záhadologů. Mimozemská civilizace by podle nich zaletěla na Zemi, aby se spářila s místním obyvatelstvem a vytvořila novou, nadřazenou rasu. Když pominu naši velice nedokonalou a křehkou fyziologii, jistě by nebyli skuteční mimozemšťané nadšení ani naší agresivitou, ani celkově nízkým potenciálem mozku. Relativně primitivní lidská rasa, která dosud nepřišla na to, jak cestovat na vzdálenosti větší než jedna světelná vteřina (cesta na Měsíc a zpět) nejspíš nebude v galaktické seznamce moc žádanou.
Napadá mě jediný, pro mě logický, důvod - zvědavost. Důvodem k návštěvě cizí civilizace by mohl být projekt, ne nepodobný pozemské archeologii. Z pohledu vyvinuté civilizace, která ovládá vyspělou techniku a technologii o jaké se nám dnes ani nezdá, by se mohla zajímat o naši nedokonalou společnost ze stejného důvodu, z jakého my zkoumáme vysokohorské gorily nebo kamenné základy starých římských chrámů.
Jak?
U této otázky mimozemšťané poprvé naráží na nepřekonatelné problémy. Zatímco otázky motivace jsou více-méně sporné - technická stránka návštěvy z kosmu se musí podřídit všeobecně platným fyzikálním zákonům. Ty jsou prozkoumány celkem dobře, takže mohou část záhadologických tezí vyloučit úplně, část odeslat do říše pohádek pro dospělé.
Rychlostí, jakou je schopna vyvinout civilizace na naší úrovni, se dostaneme během 3 dnů k Měsíci, během 3 měsíců k Marsu, během 3 let k Jupiteru, během 30 let k Plutu. Cesta k nejbližší hvězdě by trvala 30 000 let. Je tedy jen logické, že by se eventuální návštěvníci museli vesmírem pohybovat rychlostí daleko vyšší než je ta, které jsme schopni dosáhnout my.
Vyšší rychlost ale nepřináší vyřešení všech problémů - spíše je tomu naopak. Už od 1/10 rychlosti světla se začínají projevovat relativistické jevy. Jinými slovy - mimozemšťan, který cestuje vysokou rychlostí sice tolik nestárne, ale ztrácí kontakt se svou domovskou planetou, na které plyne čas dosavadním tempem. Cesty vysokou rychlostí, blízkou rychlosti světla sice umožní doletět k sousední civilizaci během jeho života, vylučují ale možnost návratu do společnosti, ze které pochází.
Cesta nadsvětelnou rychlostí pro změnu porušuje princip kauzality, zdá se proto, že je podobný způsob pohybu vyloučen úplně.
Zbývající možností jsou různé zkratky v časoprostoru, nazývané například červí díry. Jsou to teoretické objekty, spojující dva body prostoru. K jejich vytvoření by byla potřeba obrovského množství energie a technologie, která je nám dnes neznámá - není ale vyloučená.
Kdy?
Záhadologové s oblibou umisťují návštěvy mimozemských civilizací do minulosti i přítomnosti. V minulosti prý pomáhali lidské civilizaci s technickým rozvojem, v současnosti se zdá, že nás navštěvují individua, která jsou spíše na dovolené. Jak jinak si vysvětlit fakt, že překonaly obrovské mezihvězdné prostory jen proto, aby zmátly farmáře světly svých kosmických lodí nebo havarovaly v poušti? Pozoruhodné je také načasování jejich návštěv. Přítomnosti kyslíku v naší atmosféře prozrazuje život na naší planetě už stovky milionů let. Kupodivu ale mimozemské bytosti (podle záhadologů) kontakt s námi vyhledávají jen v posledních několika stech letech. Podle mě by bylo logičtější, kdyby navštívily Zemi daleko dříve - aby zachránily před záhubou například civilizaci dinosaurů.
Žádné komentáře:
Okomentovat