Vznik a existenci života na zemi doprovázela často jen pouhá náhoda nebo štěstěna. Několikrát prošla Země stavy, které mohly lehce vést k naprosté sterilizaci jejího povrchu. Brzy (bráno ve smyslu vesmírných časových jednotek) k naprosté sterilizaci dojde, až se Slunce změní v červeného trpaslíka a sežehne povrch i této zatím jediné známé, oživlé planety.
Život ve vesmíru je zřídkavým jevem. Pokud vůbec existuje život vně Slunečního systému, i kdybychom ho našli na každé druhé planetě (což nejspíš nebude reálné), zaujímá jen nepatrnou část prostoru, týká se nepatrné části hmoty a času.
Předpokládáme, že vesmír vznikl z náhodné kvantové fluktuace. V tomto případě je logické, že zároveň musí vznikat nespočetně vesmírů s jinými přírodními konstantami a přírodními zákony, když náhodou vznikl jeden, ve kterém mají tyto zákony a konstanty správný poměr pro vznik hmoty, hvězd, planet a života. I malá, nepatrná změna konstant totiž při výpočtech nechává kolabovat podmínky, které jsou k vývoji hvězd a planet potřeba.
Další eventualitou pro vznik vesmíru by mohla být existence boha-stvořitele. Postava "boha" v libovolné formě, která by stvořila vesmír v jeho nynějším stavu, tedy pravděpodobně tak, aby odpovídal nějakému účelu. Přitom by daným účelem nemusel být nutně vznik života. Život by mohl v tomto systému být i vedlejším produktem stvořené hmoty.
Není pak ale celé universum zbytečným mrháním prostoru a energie? Jak hodně je pravděpodobné, aby "bůh" stvořil univerzum se všemi atributy (fyzikálními konstantami a zákony) vhodnými pro vznik života, a přesto tak málo uzpůsobeným k obydlení životem? Nebylo by v případě cíleného stvoření pravděpodobnější, že celý systém bude daleko efektivnějším? Naše lidské vnímání souvislostí vychází z nepravděpodobnosti výstavby komplexu budov, ve kterém by žil jen jeden jediný člověk.
Boží existence je problematická hned z několika dalších důvodů.
Pakliže ke vzniku vesmíru postačí jen kvantová fluktuace, nepotřebuje boží hybnou sílu ke svému vzniku.
Z jakého důvodu by měla mít omnipotentní existence zájem na vzniku vesmíru?
Odkud pochází ona sama, když ne z vesmíru, jak ho známe? Musela by být ještě komplexnější než on.
Jak velká je pravděpodobnost, že nějaká taková komplexní a omnipotentní existence vznikla ještě předtím, než vznikl náš vesmír?
Jediný způsob, jak vysvětlit tyto nesrovnalosti by byla teze, že všechno, co může vzniknout, vzniknout musí. Tím se ale vracíme k počáteční myšlence vzniku vesmíru a z nedostatku důkazů se začínáme se točit v kruhu stejných úvah.
Žádné komentáře:
Okomentovat